1969-1980 doba normalizace

První historické období je spojeno hlavně s Pionýrskou organizací. Junák byl s Pionýrem násilně sloučen v roce 1970, čímž byl defacto zrušen.

Náš oddíl zpočátku fungoval stejně jako na přelomu 50. a 60. let  jako Turistický oddíl mládeže pod čísly TOM 5035 (kluci) a TOM 5038 (holky). V roce 1972 byl oddíl pod pohrůžkou zrušení definitivně donucen vstoupit do Pionýra.

Následující roky byl tedy oddíl součástí 92. pionýrské skupiny při ZŠ Hloubětínská, do které chodila i většina tehdejších členů. Oddíl si mohl nechat jméno Vlčata.

Prvním vedoucím 35. smečky vlčat byl již od jejího vzniku Prokop Hlávka – Jakub. V roce 1970 přistavěl Ben za pomocí starších členů oddílu a rodičů ke staré klubovně novou místnost. Od té doby má smečka vlastní klubovnu.

Dalším důležitým vedoucím oddílu byl od roku 1971 Luboš Malík – Palec. Téhož roku přichází do oddílu další významný člověk Václav Nehasil – Wenca. Ten od Palce přebírá vedení oddílu o tři roky později, kdy Palec odchází na vojnu.

V roce 1975 začíná pronásledování bývalých skautských oddílů ze strany komunistické bezpečnosti. Oddíl již dále nesmí používat název Vlčata. Ještě téhož roku se tedy přejmenovává na Práčata. První znak oddílu nakreslil Michal Tůma – Tumaj.

Oddíl tehdy jezdil na společné pionýrské tábory – nejprve do Miletína na Želivce, a to až do roku 1975. Od roku 1976 celá pionýrská skupina začala tábořit v Lukavci.

V tomto roce také vstupuje do oddílu Vladimír Kyjonka – Vlado, který pomáhá Wencovi s vedením. Vlado je mimo jiné autorem dalšího znaku Práčat, který používáme dodnes.

Důležitým milníkem je i rok 1979, kdy jsou přijaty podmínky členství oddílu. Tyto podmínky platí až dodnes a přispívají ke kvalitě činnosti oddílu. Tehdy ale měly za následek odchod několika členů oddílu, zejména těch starších.

Více o tomto období hovoří zápisy z kronik, které budeme zveřejňovat v průběhu tohoto týdne…


Smečka na výletě do Zákolan 3.3. 1973

Palec s Wencou na táboře v Miletíně 1973

Puťák do Beskyd v roce 1976


Puťák do Velké a Malé Fatry 1977 (obrázek z kroniky)