Od předchůdců až po vznik samostatného oddílu.

Ač to zní neuvěřitelně, ale kořeny našeho oddílu sahají ještě daleko před rok 1969 a první kronikový zápis z počátku tohoto roku. V roce 1917 byl v Libni založen 35. oddíl Junáka. Prvním vedoucím se stal Ladislav Rački na kterého ve svém životopise vzpomíná jeden z nejslavnějších skautů a dlouholetý vedoucí nejstaršího  českého skautského oddílu Jaroslav Foglar – Jestřáb.

Byl to právě Láďa Rački, kdo mladého Jestřába zachránil při jeho prvním pokusu uspořádat skautský tábor. Psal se tehdy rok 1925 a osudy těchto dvou kluků se potkaly v Ledči nad Sázavou. Jestřáb o tom později píše následovně:

„Když jsme se blížili k Ledči, odkud k našemu vyhlédnutému místu byly ještě asi čtyři kilometry podél řeky lesem, potkali jme vedoucího 35. oddílu z Prahy. Jmenoval se Ladislav Rački (byla jugoslávského původu). Šel právě z nákupu ve městě a mířil ke svému táboru, který nebyl daleko od místa, kde jsem i já mínil zarazit.

Láďa R. byl již zkušený táborník, asi o osm let starší než já, a postřehl ve mně ihned to, co já si upíral přiznat: naprosto nezkušeného holobrádka začátečníka. Viděl naši ubohou výstroj, viděl náš „stan“, který byl vlastně jen střechou bez vchodu, viděl všechny naše tragické nedostatky. A tak mi bratrsky nabídl záchranu: byl konec července, za tři dny skončí jejich tábor, a tak místo aby jej zbourali, celý nám jej zapůjčí i se stany na podsadách, ba i s nacpanými slamníky! Chvíli jsem se hloupě rozmýšlel, nemohl jsem se smířit s tím, že naše „slavná Čtyřiatřicítka by měla po někom dědit tábor, a vyžádal jsem si lhůtu do večera na rozmyšlenou. Jak to bylo směšné a co si můj dobrodinec tehdy o mně asi myslel!

Utábořil jsem se s hochy na levém břehu Sázavy a k večeru jsme se šli podívat na nabízený tábor Pětařicítky. A tam jsem poprvé viděl skutečný stan na podsadě, jeho zařízení s lůžky, poličkami a stolečkem, táborová kamna z kamenů a jílu – a teď jsem taky pochopil, jak velmi nepřipravený a nevědomý jsem byl k tomu, abych sám něco podobného vybudoval! Moje sebevědomí ze mne rychle vyprchalo. Ještě rád a velmi pokorně jsem přijal Račkiho nabídku. Byla to opravdu naše jediná a úžasná záchrana! Náš tábor podle mých představ pod celtou od cirkusáků bych byl jinak nucen sbalit za tři čtyři dny a jet domů. A tak moje pokorné přijetí laskavé a opravdu bratrské nabídky Ládi Račkiho byl vlastně můj první moudrý počin v celém mém táborovém podnikání!“

             (Jaroslav Foglar, Život v poklusu)

Tolik trochu z literatury. Láďa Rački ukázal ještě téhož roku Jestřábovi slavnou Sluneční zátoku, aniž by v té době vůbec tušil, že právě ten „holobrádek“, kterému nyní tolik pomohl, z ní později udělá slavné tábořící místo, které tak výborně vylíčí v knize Hoši od Bobří řeky.

V roce 1935 přišel do oddílu Josef Odehnal – Akela, Ben. Klubovnu měl tehdy oddíl na Libeňském ostrově. Ben začal vést smečku vlčat.

Když byl Junák v roce 1940 Němci rozpuštěn, měla Benova smečka již 60 členů. Na konci druhé světové války se členové 35. oddílu zapojili aktivně do Pražského povstání. Jezdili hlavně se sanitkou a odváželi raněné z bojišť do nemocnic. Při bojích také padli členové oddílu Jaroslav Rada a Miloš Dušek. Po válce byl oddíl za činnost během Pražského povstání vyznamenán Junáckým křížem. Vyznamenání bylo připíchnuto na nově vyšitou oddílovou vlajku.

Po válce vzniklo z oddílu 35. středisko, které později dostalo jméno Jaroslava Rady. Ben toto středisko na začátku vedl, ale po nástupu komunistů v roce 1948 a zrušení Junáka v roce 1949, byla skautská činnost utlumena. Ben v roce 1955 zakládá se svojí manželkou Lídou oddíl mladých turistů.

V té době se kroky turistického oddílu a 35. střediska definitivně rozcházejí. Středisko Jaroslava Rady funguje dodnes.

Benův turistický oddíl později vstoupil do tělovýchovné jednoty Slavoje Hloubětín. Zde také na hřišti TJ postavili členové oddílu klubovnu, která vlastně po několika úpravách stojí dodnes.

Po obnovení Junáka na jaře 1968 do něj vstoupil Turistický oddíl mládeže (TOM) jako 35. oddíl skautů. V té době se rozrostla mladší část oddílu, ze které vznikla 35. smečka vlčat. Ta se teprve stala základem našeho dnešního oddílu. První zápis od kroniky udělal Ben 1.1.1969.

Plánek s klubovnou                                                                                                               Znak Turistického oddílu

na Libeňském ostrově