Robinzonáda 2. – 4.4. 1983

Byla to první oddílová akce tohoto druhu. Zúčastnilo se nás celkem 18. Vašek, Jirka Vychodil, Shorty, Dejwi, Mech, Uzlík, Čéča, Tonda, Bob, J. Klíma a Honza Vohnout. Z Munga to byl Jakub, Pedro, Fous, Berousek, Čiko, Piťu a Jirka. Účastníci se předem rozdělili na tři skupiny plus vedení. Každá skupina měla vlastní trasu.

  1. skupina: Jirka Vychodil, Mech, Uzlík, Tonda
  2. skupina: Fous, Dejwi, Čéča, Bob, Jirka Klíma, Honza
  3. skupina: Berousek, Čiko, Piťu, Jirka
  4. skupina (vedoucí): Jakub, Shorty, Pedro, Vašek.

První skupina: V pátek 1.4. jsme si v klubovně rozdělili, co kdo koupí. Sraz jsme si určili na 4 hodiny ráno před kinem Cíl. Později se ukázalo, že zde mají sraz i ostatní skupiny. Autobusem číslo 181 jsme jeli do Vysočan a odtud vlakem do Turnova, kde jsme otevřeli obálku. Byly v ní 2 mapy Českého ráje a úkoly. Nejdříve jsme šli na Valdštejn. Cestou jsme ještě dokoupili poslední potraviny. Na Valdštejně jsme chtěli původně uvařit, neboť jsme byli časově dezorientováni, to znamená, že nikdo neměl hodinky a já měl pouze sluneční, které nešly, neboť bylo pod mrakem.

Poté, když jsme se dozvěděli, že je 10 hodin, jsme se rozhodli, že uvaříme až v Hrubé Skále, a tak se taky stalo. Zde jsme měli za úkol zjistit něco o zdejších malbách na zdejším zámku, a jaký film se zde natáčel. 2. úkol jsme zjistili snadno, ale 1. úkol byl těžší, protože nás nechtěli do zámku, kde byla nyní zotavovna ROH, pustit. Až se Mech obratně do zámku dostal a vše obratně vyzvěděl. Nedaleko od zámku jsme uvařili. Oběd však nebyl téměř k jídlu, neboť jsme nedovařili brambory, což se nedalo na lihácích udělat. Po jeho konzumaci jsme pokračovali v cestě na Trosky. Byla to cesta nepříjemná. Když jsme byli těsně před troskami, rozpršelo se. Na Troskách začalo, a proto jsme se schovali v boudě u zastávky autobusu. Splnili jsme zadané úkoly a vydali jsme se do rovně, kde jsme přespali v místní škole, kde byla strašná zima. Poněvadž jsme neměli hodinky, vyrazili jsme na další cestu až v 10:30 hodin. Po poledni jsme se setkali se skupinou Fouse, se kterou přišel také nějaký zatoulaný vlčák.

Společně jsme dorazili na místo srazu krátce po limitu.

Druhá skupina: Sešli jsme se ve 4 hodiny u kina Cíl. Autobusem jsme se dostali na Vysočanské nádraží, kde se k nám přidal Fous. Odtud jsme jeli vlakem do Mnichova Hradiště. Tam jsme otevřeli 1. zprávu. Měli jsme nakreslit znak Mnichova Hradiště, napsat všechny živočichy, které jsme viděli a sbírat polodrahokamy. Šli jsme dál po červené, ale na opačnou stranu. Na to nás Fous upozornil až ve středu města u radnice. Nakreslili jsme městský znak a vydali jsme se na Horku. Tam jsme otevřeli další zprávu. Měli jsme každý nakreslit věc, která nás nejvíce zaujala a pokračovat do Bosně. V Bosni jsme měli zjistit, komu je zasvěcen zdejší kostel. Od faráře jsme zjistili, že je zasvěcen svatému Václavovi. Dál jsme pokračovali na zříceninu hradu Valečov. Tam jsme otevřeli další zprávu. Měli jsme dál pokračovat přes Klamornu a objasnit význam slova klamorn. Tento úkol jsme snadno splnili a opět jsme pokračovali v cestě na Drábské světničky. Tam jsme otevřeli další zprávu a plnili jsme úkoly. Uvařili jsme oběd a pokračovali do Příhrazů. Asi kilometr před Příhrazy nás zastavili nějací kluci a chtěli, abychom jim pomohli s klukem, který spadl ze skály. Fous tam s nimi zůstal a my jsme došli do Příhrazů a plnili další úkoly. Asi po dvou hodinách se vrátil Fous a pokračovali jsme dál v cestě na Hynštu. Na odbočce na Hynštu jsme otevřeli další zprávu, protože jsme neměli čas jít až na Hynštu.

Dál jsme šli do Srbska, kde jsme chtěli přespat, ale nesehnali jsme nocleh, protože prý údajně kouříme a tak jsme šli už za tmy do Podkosti. Ve tmě jsme si však spletli silnici a došli jsme do Kamenice.

V Kamenici jsme nocleh také nesehnali, a tak jsme se vrátili a šli do Podkosti. Před hradem Kost na nás čekala velká ohrada vlnitého plechu. Museli jsme ji obcházet velkým obloukem lesem. Nakonec jsme přece došli do Podkosti a uložili se ke spánku asi v půl jedenácté. Vstali jsme v 7 hodin a vydali jsme se na Kost, kde jsme měli zjistit výšku a obvod. Potom jsme šli přes Malechovice a Roveň do Mladějova, kde se k nám přidal zatoulaný vlčák, který s námi šel celou cestu. Po cestě na hrad Pařez jsme se potkali s Jirkou, Mechem, Uzlíkem a Tondou. Společně jsme pokračovali na Pařez. Dál jsme šli na Lepařovu vyhlídku, kde byl sraz.

Na srazu jsme si povídali, co kdo zažil a potom jsme šli do Mladějova do školy, kde budeme spát. Vařili jsme a skupiny dokončovaly své úkoly.

Večer jsme udělali ze stupínku jeviště a byly předváděny scény ze života Rumcajse loupežníka, četly se zápisy z cesty, hodnotily pomlázky a také několik písní zaznělo. Všichni byli dost unavení, a tak se šlo brzo spát.

Ráno krásně svítilo sluníčko. Vařili jsme na zídce na školním dvoře a většina účastníků šla hodovat. Brzo se vraceli s náručemi různobarevných vajec, která doladila naši snídani. Potom jsme uklízeli a vyrazili jsme na cestu do Sobotky. Ale nějak jsme si spletli hodiny a na nádraží jsme přišli více než o hodinu dříve. Vydali jsme teda liháky a uvařili chutné pokrmy ze všeho, co nám zbylo. Potom jsme nasedli na vlak a jeli domů. Ještě před tím jsme v lese pod Mladějovem hráli hru s papírovými koulemi a vyhlásilo se pořadí v soutěži skupin:

  1. Mungo – Piťu, Čiko, Berousek a Jirka
  2. Práčata 2. skupina – Fous, Dejwi, Čéča, Bob, Honza a J. Klíma
  3. Práčata 1. skupina – J. Vychodil, Mech, Tonda a Uzlík

Skupina vedoucích (Jakub, Pedro, Shorty a Vašek) šla po stejné trase jako 1. skupina ale z Trosek jsme šli do Mladějova a tam přespali ve škole. Druhý den jsme si prohlédli zříceninu hradu Pařez a vydali jsme se na místo srazu, kde jsme se schovali a čekali na ostatní.

(Zdroj: Kronika č. 9, přepsal Přezdívka)